Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozvoj sociálních dovedností u dětí s PAS v předškolním věku
NOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj sociálních dovedností u dětí s poruchou autistického spektra (dále jen PAS) v předškolním věku. Cílem práce je nejprve zjistit úroveň sociálních dovedností u vybraného dítěte s PAS v předškolním věku. Na tomto základě následuje samotná tvorba pomůcky, určená k rozvoji vybrané problematické sociální dovednosti, a její pilotáž. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je čtenáři představena základní terminologie a charakteristika pojmů PAS. Je zde představena tzv. autistická triáda, tedy projevy a problémové oblasti PAS. V této části dále nalezneme vysvětlení termínu sociální dovednost, představení problematiky rozvoje těchto dovedností u dětí s PAS a možnosti jejich rozvoje. Teoretická část dále představuje principy strukturovaného učení a současnou nabídku didaktických pomůcek pro žáky s PAS. Cílem praktické části je v první řadě zjistit u vybraného dítěte s PAS předškolního věku problematickou sociální dovednost, a to na základě pozorování, analýzy dat, rozhovorů s rodiči dítěte a pedagogy ve speciální MŠ. V neposlední řadě také za pomocí screeningové metody CARS2-ST. Po zjištění bude vytvořena didaktická pomůcka, pomocí které bude vybraná problematická sociální dovednost rozvíjena. Uplatnění této práce bude zejména mezi pedagogy pracující s dětmi s PAS. Práce bude nápomocná při tvorbě didaktických pomůcek sloužících k rozvoji sociálních dovedností.
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
Kvalitativní výzkum rozvoje sociálních dovedností dětí předškolního věku prostřednictvím dramatické práce s textem
DOLEJŠÍ, Jana
Tato práce je zaměřena na rozvíjení sociálních dovedností dětí předškolního věku metodou dramatické práce s textem. Začátek teoretické části je založen na vývojových koncepcích osobnosti známých autorů, dále se v ní věnuji emocím, protože jsou nejen samostatným předmětem mého výzkumu, ale výrazně ovlivňují i zkoumané sociální dovednosti. Teoretickou základnu dotváří popis socializačního procesu a oblasti dramatické výchovy. V metodologické části objasňuji použitou metodu zakotvené teorie, která vychází ze zúčastněného pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a jednotlivých stupňů kódování. Praktická část vychází z literárního textu, který tvoří především inspirační zdroj k dramatické tvořivosti, zároveň cíleně otvírá prostor k zamýšlení nad sociálními vztahy, konflikty a emocemi v něm obsaženými. Způsob dětské interpretace popisovaných sociálních jevů a konfrontace s jejich vlastními zkušenostmi se uskutečňuje v četných rozhovorech, které jsou pro mne zdrojem informací o osobnostech zkoumaných dětí, ale především o stupni rozvoje jejich sociálních dovedností a usměrňují moje další pedagogické intervence. Dramatická tvořivost rozpracovaná na několik částí je detailně popisovaná a vždy se v úvodu charakterizuje svým záměrem a v závěru evaluací zkoumaných sociálních dovedností ve vztahu k jednotlivcům i celé zkoumané skupině. Na konci práce je celkové shrnutí, které vychází ze závěrů jednotlivých dramatických tvořivostí a průběžně vedených rozhovorů.
Osobnostní a sociální výchova jako součást výuky jazyků na ZŠ.
BEROVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na popis zařazování průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova do výuky jazyků na základních školách. Pojednává o změnách ve vzdělávacím systému ČR a zabývá se vysvětlením pojmu Osobnostní a sociální výchova v různých souvislostech. Cílem práce je zjistit, jak učitelé vnímají problematiku cíleného zapojování tohoto průřezového tématu a jak s ním pracují v hodinách jazyků. Součástí práce jsou výsledky výzkumného šetření, jak učitelé na toto téma pohlížejí, jakým způsobem ho zařazují a jak se jim daří naplňovat cíle předepsané v Rámcovém vzdělávacím programu.
Sociální dovednosti v praxi pomáhajících profesí
MLEZIVOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálních dovedností v praxi pomáhajících profesí. Hlavním cílem bylo zjistit, které sociální dovednosti využívají sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese v okrese Český Krumlov. Dílčí cíl směřoval ke zjištění, které důležité dovednosti jsou opomíjeny. Teoretická část práce je věnována charakteristice základních pojmů souvisejících se sociálními dovednostmi a pomáhajícími profesemi, kde se blíže zaměřuji na sociální práci. V závěru teoretické části jsem nastínila nároky, které s sebou výkon profese pomáhajícího pracovníka nese. Informace potřebné pro zpracování praktické části byly získány metodou kvalitativního výzkumu, technikou polořízeného rozhovoru se sociálními pracovníky v okrese Český Krumlov. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sociální pracovníci pro úspěšný výkon své profese využívají komunikaci, empatii, schopnost naslouchat, umění jednat s lidmi, navazovat vztahy s druhými, být tolerantní, akceptovat druhé, být profesionální, trpělivý, flexibilní, disponovat odbornými znalostmi a psychickou odolností. Z výsledků dále vyplývá, že téměř všichni dotazovaní se setkali se syndromem vyhoření. Práci by bylo vhodné podrobně rozpracovat do dalších výzkumů, které by mohly pomoci sociálním pracovníkům zvládat nároky, které jsou na ně kladeny a rovněž by jim mohly pomoci k osvojení a rozvíjení dalších sociálních dovedností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.